Tak jsme vyrazili

na téma cestování

Motto: Policie nikdy nespi :)

Jen pro zacatek, cesky umim, ale zdejsi klavesnice ne.

Tak jsme vyrazili. S pocitem cerstvych euroobcanu a s lehlou nostalgii, ze ted uz nas asi na prechodu nikdo kontrolovat nebude. Pred hranicemi jsme dokoupili vsechny nezbytne tekutiny (plyn, olej a Becherovku) a optimisticky vyrazili smerem na Nemecko. Na hranicich se fronta plynule pohybovala v rytmu mavani nemecke policistky a tak jsme na odbaveni skoro vubec necekali. Bohuzel, zrovna kdyz jsme projizdeli kolem, se ji unavila ruka. A tak misto mavnuti smerem k nemeckemu pohranici se zmohla jiz jen na mavnuti k odstavnemu parkovisti. Ach jo, zase my. Ale jak se behem par vterin ukazalo, byla to opravdu jen unava, pasy nam byly promptne vraceny a my hned pokracovali dal.

Cesta pres Nemecko ubihala podle vsech predpokaldu svizne a uz jsme se tesili ze nekdy po pulnoci budeme ve Francii. Haha, optimisti.

Pri jedne zastavce se na nas vrhla pricinliva policejni hlidka a bohuzel neskoncila po bezne kontrole pasu a obsahu kapes, ale rekla si ze to vezme pekne od podlahy. Jejich nadseni sice na chvili zavahalo, kdyz jsme otevreli kufr, ale pak si asi rekli: “Cim vetsi hromada, tim vic si uzijem srandy.” a vrhli se do toho. Stravili tak prijemnou hodinku, kupodivu vubec nenasli me prasky, trosku se podivili nad nalezenym nozem a pak nas zanechali nad hromadou vyhazenych veci, ktere jsme pred par hodinami do kufru s vynalozenim vsech nasich kombinacnich schopnisti naskladali (narovnani vsech veci zpet nam tehdy jeste delalo trochu problemy, ale dnes je jiz nasim dennim chlebem). Nu coz, vse jsme nalozili a s mensim zpozdenim jsme pokracovali dale.

Cesta pres Nemecko dal ubihala podle vsech predpokaldu svizne a uz jsme se tesili ze nekdy po pulnoci plus mensi zpozdeni budeme ve Francii. Haha, optimisti.

Nekde ze Heidelbronnem jsme na dalnici chytli defekt. Vsude tma, hnusny dest, kolem proletava jedno auto za druhym a behem triceti vterin dalsi policejni hlidka parkujici za nami. Tentokrat alespon pozitivne naladena. S majackem nas doprovodili v odstavnem pruhu na nejblizsi parkoviste a pak odficeli. Vzhledem k neustavajicimu desti jsme se pak rozhodli nechat vse na zitra a jit spat. Ve ctyrech vsichni v aute. Asi to nepotrebuje dalsi komentar. Rano jsme pak si pak zopakovali (vy/na)kladani kufru, nasadili rezervu a vyrazili na dalsi cestu.

No tak to je popis naseho prvnho dne na ceste. Od te doby jsme zazili mnoho dalsich dobrodruzstvi, ale o tech zase nekdy priste … :)