Ještě pár poznámek ...

… k cestě sem. Jel jsem poněkud netradičně po trase Praha - Rozvadov - Regesburg - Mnichov - Kostnice (nocleh) - Zurich - Ženeva - a pak přes Francii až do Španělska. Celkem to je asi 1900 km, naprostá většina po dálnici. Poplatky vyšly dohromady asi na 100 euro, cca 25 euro za roční švýcarskou známku (kratší bohužel nemají), zbytek za poplatky za dálnice ve Francii a Španělsku.

Naši klasickou trasu jsem našel podrobně rozepsanou tady, včetně dálničních poplatků. Je to asi o něco kratší, ale na druhou stranu při cestě přes Švýcarsko není potřeba cestou zpět platit žádné další poplatky, takže to vyjde ve finále o něco levněji. Nehledě na to, že ve Švýcarsku stojí benzín stejně jako u nás takže se dá něco uspořit i na palivu. Konkrétně u nás jsem bral samozřejmě to nejdražší na co jsem narazil - 28,5 Kc/l, Německo - nebral jsem - 1,26 eur/l, Švýcarsko - 1,54 franku/l = 0,98 eur/l, Francie - 1,26 eur/l a Španělsko - 0,97 eur/l.

No a když už jsem v Kostnici u bratránka přespával, tak jsem se i zdržel a nechal se provést po okolí. Na mnou plánovaný geocaching se sice nedostalo, takže na další ulovenou duši si budu muset ještě počkat, ale shlédli jsme zas krásy Kostnice, navštívili Husův dům a vůbec se tak kochali městem a jezerem.

Další den jsme se pak ještě vypravili do Zurichu, protože když jsme takový kousek od města s nejvyšší životní úrovní na světě, tak se tam přece musíme alespoň podívat.

A tím se dostávam k takovému menšímu problému cesty přes Švýcarsko. Švýcarům se asi moc nelíbí, když k nim někdo moc leze. A už vůbec se jim nelíbí nějací Češi ve starých autech. Takže nás čekala důkladná kontrola dokladů a prohlídka auta. Dokonce kontrolovali i obsah chaldící kapaliny, co jsem měl v kufru :). To, že nešlo o náhodu, dokázal následující den, kdy jsem přes Švýcarsko odjížděl a ta samá procedura se opakovala. Tentokrát vypadali dokonce ještě spokojeněji, protože auto bylo naložené veškerou mou bagáží. A samozřejmě, při odjezdu už jsme nikoho nezajímali.

Ale zpátky k Zurichu, město samotné bylo docela pěkné, prolezli jsme obě katedrály, vylezli na věž na té větší a našli si ty správné malé uličky, kam se ponořit. Nakonec jsme skončili na něčem, co vypadalo jako ekvivalent pěší zóny v Praze, se spoustou obchodů hlavně pro turisty. Ale kavárna se tam taky našla :).

No a v neděli jsem pak skočil ráno do auta a večer vysednul v Tarragoně. Tak odtud všechny zdravím a snad zas časem něco napíšu.