Moje nové vozítko

Od té doby co pracuju to tu zas nějak začalo umírat. Tak se alespoň pochlubím svým novým kolem, které jsem tu pořídil za Mountfieldí cenu 99€. Jelikož mi to trvá do práce pěšky stejně dlouho jako metrem nebo autobusem, tak se z něj rázem stal nejrychlejší dopravní prostředek. O autě ani nemluvím, zaparkovat v Barceloně chce buď hodně drzosti (na to házet pokuty do koše) nebo hodně času.

Taky jsem už konečně dospěl k závěru, že bez slovníku to tu není ta správná zábava, tak jsem vyrazil pátrat po knihkupectvích. Výsledkem průzkumu bylo, že kromě obligátní angličtiny/němčiny/francouzštiny/ruštiny/italštiny se tu dá sehnat i měně očekávaná maďarština/rumunština/holandština/švédština. S češtinou to zas až tak jednoduché není, slovník sice existuje, ale nikde ho nemají. Chvíli jsem přemýšlel nad polštinou, ale když jsem tím slovníkem trochu zalistoval, tak jsem na to zas rychle zapomněl. To už mi líp poslouží anglicko-španělský. Slovenštinu zas pro změnu ani neměli v počítači. Nakonec jsem ale objevil knihkupectví (vypadá podobně inťoušsky jako Fišer v Kaprovce, akorát je dvoupatrové ;)), kde ho našli na jiné pobočce a mám ho objednaný. Doufám, že se tím stane čtení španělských knih podstatně zábavnější, když už si je nebudu muset dovymýšlet.