Návštěva v Kostnici
Protože mě teď čeká hodinová cesta vlakem do Zurichu, rozhodl jsem se, že zkusím tenhle výlet popsat a hodit na web ještě předtím, než dorazím domů.
Do Kostnice jsem přijel už v pátek a neubytoval jsem se blízko hospody papežovy, ale u bratránka na koleji. Opět. Oproti únoru ale byla na návštěvě i sestřenka, takže parta hic se rozrostla na tři členy. A tak jsme nelenili a vyrazili hned zjistit, jakým způsobem tráví páteční večery mladí Němci. Zjistili jsme, že pijí pivo a víno a poslouchají při tom muziku. Takže podobně jako u nás, ale bylo nezbytné to ověřit :).
V sobotu jsme pak se sestřenkou vyrazili na vyhlídkový výlet lodí do Lindau. Někdo by sice naši vyhlídku mohl komentovat jako šestihodinové koukání na vodu a přilehlé přístavy, ale my jsme se alespoň mohli, mezi okamžiky kdy jsme se před zimou schovávali uvnitř, příjemně slunit. Na to jsme si na záďi zabrali dvě lavičky a nakonec sviňácky odolali i pošilhávání okolo procházejících důchodců. Na naši obhajobu je ale nutné dodat, že tam těch laviček bylo víc a oni si vždycky měli kam sednout. V Lindau jsme strávili dvě a půl hodiny, během nichž jsme navštívili oba místní kostely a zkoukli starou radnici a památník padlých během válek. Jo a samozřejmě jsme se také byli podívat na majáku u vjezdu do přístavu. Nezbytné kafíčko jsme si dali na terásce v přístavu, kde se nakonec z obsluhující čísnice vyklubala Češka z Moravy.
V neděli (dneska) jsme pak všichni tři jen rekreačně vyrazili na trochu koupaní a slunění k jezeru. No a pote už hop do vlaku, stvořit tenhle text a na letišti v Zurichu ho publikovat.
P.S. Tak v Zurichu výraz veřejný hotspot ještě neznamená zadarmo. Takže publikuju až z domova.