Chapada Diamantina – Lencois a Vale do Capao
Jak jsem naplánoval, tak jsem učinil. V Lencois jsem se ale nakonec zdržel jen 24 hodin, během kterých jsem tam přespal a oběhl dvě místa na okraji národního parku, která byla dostupná pěšky. Městečko je to sice pěkné, ale už značně rozvinuté co se týče turismu. A jelikož z Brazílii cestuje hlavně střední a vyšší třída, tak ceny výletů s průvodcem tomu odpovídají a dost přesahují můj maximální denní rozpočet.
Už jsem se chtěl vzdát pohledu na nejvyšší vodopád Brazílie, když jsem při hledání na netu narazil na jméno malé vesničky, ze které se dalo k tomuhle vodopádu vyrazit pěšky a bez průvodce. A tak jsem objevil Vale do Capao :). I zde už se turismus začal rozvíjet, takže je k dispozici pár kempů a hostelů, ale ještě sem nedorazil v tak masivní míře a tak je to taková příjemně alternativní vesnička. Přijel jsem tam offroadem společně s pár místními, jedním Brazilcem a dvěma Španělkama a jelikož nikdo z nás (tedy kromě těch místních) neměl vyřešené ubytováni, vydali jsme se hledat společně. To se nakonec ukázalo jako velká výhoda, protože Španělky měly určitě mezi předky i nějaké ty turecké trhovkyně a cenu za osobu za čtyřlůžkový pokoj s koupelnou a kuchyňkou ukecaly na půlku toho, co jsem platil v Salvadoru za postel ve sdilenem pokoji. Původní plán byl navštívit Cachoeira da Fumaca (to je ten nejvyšší brazilský vodopad) a pak vyrazit na třídenní trek po Vale do Pati. Ten se nakonec ale ani Španělkám nepodařilo usmlouvat na rozumnou cenu (i když ze 450 realů to srazily na 280) a tak jsme po návštěvě vodopádu podnikli ještě pár dalších jednodenních výletů k malým vodopádům v okolí, kde se ale dalo koupat a jednu denní exkurzi do jedné z místních jeskyní a na jednu z místních stolových hor. Pohodička klídeček :). V průběhu se k nám přidal ještě jeden Ital, spolužák toho Brazilce, který je na výměnném pobytu v Sao Paulu, čímž se nám také značně zvedla kvalita společně vařených jídel.
Po šesti dnech příjemných procházek a koupaček už ale nezbylo nic jiného, než si zas zabalit bágl a vyrazit na 57 hodinový maraton k ústí Amazonky, do Belému. Ale o tom zas příště …