Od Amazonky k Amazonce (Manaus – Tabatinga)
Plovoucí potvora nakonec vezla ještě více nákladu než ta předchozí, takže pro pasažéry zbyla už jen jedna paluba, kam se prostě museli vejít všichni. To mezi některými zastávkami způsobilo, že hamaky nebyly rozprostřeny pouze plošně, ale i prostorově :). Prostě když už se třetí mezi dvě nevešla, byla přivázána do mezery o něco výše a člověku pak nad hlavou koukali cizí nohy. Co se týče umístění hamaky, na výběr byly dvě možnosti. Vzadu, kde motory řvaly tak, že komunikace probíhala spíše gesty nebo vepředu, kde se s trochou snahy daly překřičet. Hned při nástupu mi naštěstí bylo naznačeno, že dozadu radši ne.
Loď byla tentokrát vybavena i televizí se satelitem, který měla na starosti obsluha baru na horní palubě a při každé větší změně směru vždy vyběhla a parabolu natočila zas správným směrem. To bylo na pozorování nakonec o dost zábavnější, než příšerně brazilské telenovely, na které tu všichni s velkou oblibou koukají. Ta nejpopulárnější má prý 50% sledovanost. Brr.
Celkem mě překvapilo, že hustota osídlení na březích Amazonky s rostoucí vzdáleností od moře roste. V Brazílii je tomu myslím obvykle naopak. Mezi Belémem a Manausem byly k vidění hlavně jednotlivé domky (nebo spíš chatrče) s pár městečky mezi nimi. Elektřinu pokud měly, tak pouze z benzínových generátorů. Až poslední den plavby před Manausem se objevili první dráty s rozvodem elektrické energie a obydlí začala získávat méně chatrčovitý ráz. Dál na proti proudu od Manausu kupodivu kvalita bydlení i nadále stoupala a jednotlivá obydlí už se pomalu začala shlukovat do vesnic a městeček, ve kterých to na první pohled z lodi docela žilo.
V Tabatinze jsem se nakonec moc dlouho nezdržel a přesunul jsem se jen o pár kilomerů dál, do klidnější a útulnější kolumbijské Letizie. Tím jsem už definitivně opustil portugalsky mluvící území a konečně začal pořádně rozumnět tomu, co mi kdo říká. Třikrát hurá! Tady jsem si dal dva dny na odpočinek a zahuštění stolice a dneska zas vyrážím dál po řece, do Iquitosu v Peru.
Zdravím a doufám že i v Česku je léto v plném proudu a vy si ho užíváte z plna hrdla.
K fotkám: prvních pár je z Manausu a tamní divadlo Amazonas. Další už zas pak z cesty, ten pták co byl jako silueta v předcházející sadě fotek a tady je na zemi, není kupodivu slepice, ale nějaký druh supa, který je k vidění po celé Brazílii (nebo spíš všude v Brazílii, kde jsem se během téhle cesty pohyboval). Také jsem si zas vzpomněl a aktualizoval mapičku :).